Bulharsko
Bulharsko: Bedekr pro dobrodruhy do země hor, Thráků a zapomenutých pokladů
Zapomeňte na all-inclusive hotely na Slunečném pobřeží. Pravé Bulharsko, to drsné a neskutečně krásné, se skrývá jinde. V majestátních pohořích Rila, Pirin a Rodopy, kde se v orlích hnízdech skrývají starobylé kláštery. V hlubokých lesích, kde po sobě zanechali stopy mystičtí Thrákové. V monumentálních jeskyních a dramatických kaňonech, o kterých se vyprávějí legendy. Tento bedekr je pro ty, kteří chtějí vyměnit lehátko za pohorky a objevit zemi s divokým srdcem a neuvěřitelnou historií.
Trocha historie: Od Thráků po pád komunismu
Dějiny Bulharska jsou staré, pohnuté a nesmírně bohaté. Dávno před příchodem Slovanů obývali toto území Thrákové, legendární národ válečníků a umělců (patřil k nim i Spartakus), kteří po sobě zanechali velkolepé zlaté poklady a královské hrobky.
V roce 681 n. l. založil chán Asparuch na Balkáně První bulharskou říši, která se brzy stala jednou z nejmocnějších v Evropě. Její největší odkaz světu? Právě zde, v 9. století, žáci svatých Cyrila a Metoděje vytvořili a rozšířili cyrilici, písmo, které dnes používají stovky milionů lidí. Po období byzantské nadvlády vzkvétala Druhá bulharská říše s hlavním městem ve Velikém Tarnovu.
Na konci 14. století však zemi na téměř 500 let pohltila Osmanská říše. Byla to doba temna, ale také houževnatého přežívání a uchovávání křesťanské víry a kultury v odlehlých klášterech. Po osvobození v roce 1878 se Bulharsko stalo monarchií, ale bouřlivé 20. století ho zavedlo do dvou světových válek a následně za železnou oponu jako jednoho z nejvěrnějších satelitů Sovětského svazu. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se Bulharsko vydalo na cestu k demokracii a dnes je členem EU a NATO, hrdé na svou historii a připravené ukázat světu své přírodní krásy.
Pět výletů na málo známá, ale krásná místa
Připravte se na objevování bulharských pokladů, které v běžných katalozích nenajdete.
1. Jeskyně Prohodna (Boží oči): Pohled do nebes
Nedaleko města Lukovit, v krasové oblasti Karlukovo, se nachází jedna z nejmagičtějších jeskyní v Evropě. Prohodna není zajímavá krápníky, ale dvěma obrovskými, téměř identickými otvory ve stropě, které připomínají oči.
Co vás čeká: Vstoupíte do ohromného jeskynního tunelu a když vzhlédnete, budete mít pocit, že se na vás dívají samotné nebe. Za deště z "očí" tečou slzy, v noci jimi můžete pozorovat hvězdy. Energie tohoto místa je neuvěřitelná a má silný duchovní rozměr. Jeskyně je volně přístupná a je to ráj pro fotografy.
Tip pro dobrodruhy: Z jednoho z portálů jeskyně se skáče bungee jumping. Pokud máte odvahu, je to jeden z nejunikátnějších skoků, jaké můžete zažít – s pohledem upřeným do "Božích očí".

2. Skalní město Perperikon: Ztracená svatyně Thráků
Ve Východních Rodopech, na obrovském skalním masivu, leží Perperikon – jedno z největších a nejvýznamnějších megalitických nalezišť na Balkáně. Není to jen pár kamenů, je to rozsáhlé starověké město vytesané do skály.
Co vás čeká: Celodenní dobrodružství při prozkoumávání akropole, paláců, chrámů a obětních oltářů. Archeologové se domnívají, že se zde nacházela slavná věštírna boha Dionýsa. Můžete se volně toulat po celém areálu, dotýkat se tisíce let starých zdí a představovat si rituály, které se zde kdysi odehrávaly. Je to místo s nesmírně silnou atmosférou.
Jak se tam dostat: Perperikon leží asi 20 km od města Kardžali. Areál je rozlehlý, vezměte si pevnou obuv, dostatek vody a vyhraďte si alespoň půl dne.

3. Trigradská soutěska a jeskyně Ďáblovo hrdlo
V srdci pohoří Rodopy, nedaleko řeckých hranic, se řeka Trigradska zařezává do vápencového masivu a vytváří monumentální soutěsku. Uvnitř ní se skrývá jedna z nejmysterióznějších jeskyní v Bulharsku.
Co vás čeká: Jízda nebo chůze po silnici vmáčknuté mezi stovky metrů vysoké skalní stěny je sama o sobě zážitkem. Cílem je jeskyně Ďáblovo hrdlo (Djavolsko Garlo), která podle legendy byla vstupem do podsvětí, kudy Orfeus sestoupil pro svou Eurydiku. Jeskyně neuchvátí krápníky, ale obrovským dómem, do kterého se s řevem řítí nejvyšší podzemní vodopád na Balkáně (42 m) a mizí neznámo kde.
Tip pro dobrodruhy: Kousek odtud leží i krásná krápníková jeskyně Jagodinska. Pro skutečný adrenalin si domluvte s místními průvodci sjezd na lanech podél vodopádu v Ďáblově hrdle.

4. Vyhlídka Orlovo oko (Orlí oko) v Rodopech
Chcete zažít pocit, že máte celé Rodopy jako na dlani? Pak se musíte dostat na vyhlídkovou plošinu Orlovo oko, postavenou na vrcholu hory Svatý Ilja ve výšce 1 563 metrů.
Co vás čeká: Adrenalinová plošina postavená na samém okraji propasti, z níž se vám naskytne dechberoucí 360stupňový výhled na nekonečné moře zelených kopců, údolí a serpentiny Buinovské soutěsky. Pohled je to naprosto ohromující a budete si připadat jako ptáci.
Jak se tam dostat: Cesta je dobrodružství sama o sobě. Z vesnice Jagodina (nedaleko jeskyně) si musíte najmout terénní vůz s místním řidičem. Běžným autem je cesta nezvládnutelná. Jízda po strmé a kamenité cestě je zážitek, na který nezapomenete.

5. Divoké pobřeží u Sinemorce a ústí řeky Veleky
Zapomeňte na hotelové komplexy. Na samém jihu bulharského pobřeží, v přírodním parku Strandža u hranic s Tureckem, leží místo, kde se hory setkávají s mořem a kde příroda stále vítězí.
Co vás čeká: Vesnička Sinemorec je obklopena nádhernými, divokými plážemi. Ta nejkrásnější a nejfotogeničtější se nachází u ústí řeky Veleky. Řeka zde vytváří širokou zlatavou kosu, která odděluje její sladké, klidné vody od bouřlivého Černého moře. Můžete se koupat v obojím, půjčit si kajak a prozkoumat řeku proti proudu, nebo se jen tak toulat po útesech.
Tip pro dobrodruhy: Projděte se po pobřežní stezce ze Sinemorce na jih k další odlehlé pláži Silistar. Je to nenáročná túra s fantastickými výhledy na skalnaté pobřeží a azurové moře.

Praktické rady na cestu
Doprava: Pro objevování těchto míst je nejlepší půjčit si auto. Kvalita silnic se velmi liší – od moderních dálnic po úzké horské cesty plné výmolů. Nezapomeňte si koupit dálniční známku (vinětku). Veřejná doprava je pomalá a do odlehlých oblastí často nezajíždí.
Ubytování: Mimo hlavní letoviska hledejte rodinné penziony (kashta za gosti). Nabízejí skvělou hodnotu, autentickou atmosféru a vynikající domácí jídlo. V horách slouží turistům síť horských chat (chiža).
Jídlo a pití: Bulharská kuchyně je vynikající. Základem je šopský salát, grilované maso (skara) a bílý sýr (sirene). Ochutnejte slaný koláč banica a dušené maso se zeleninou kavarma. Národním nápojem je pálenka rakija.
Peníze a platby: Měnou je bulharský lev (BGN). Vždy u sebe mějte hotovost. Zatímco ve městech a velkých hotelech zaplatíte kartou, na venkově, v penzionech, na trzích a v malých restauracích je hotovost nutností.
Kdy vyrazit: Ideální dobou pro návštěvu je konec jara (květen, červen) a podzim (září), kdy je příjemné počasí a méně turistů. Léto je skvělé pro vysokohorskou turistiku, ale v nížinách může být velmi horké.
Jazyk a kultura: Úředním jazykem je bulharština a písmem cyrilice. Naučte se alespoň číst písmena, nesmírně vám to usnadní orientaci mimo turistická centra. V Bulharsku se pro souhlas kývá hlavou ze strany na stranu (jako naše "ne") a pro nesouhlas se kýve nahoru a dolů (jako naše "ano"). Může to být matoucí, ale rychle si zvyknete.